Na střední školy v září nastoupí silný ročník dětí narozených v roce 2008. Patří k tzv. generaci Z, která vyrostla on-line a naprosto změnila pohled na školní výuku. Jsou na ně české školy a učitelé připraveni?
Žijí obklopeni technologiemi a vnímají klimatickou krizi. V otázkách udržitelnosti předčí mnohé dospělé. Jak ale ukázala červnová zpráva organizací EY a JA Worldwide, své znalosti čerpají především na sociálních sítích (51 %), nikoli ze školní výuky. Více než čtvrtina studentů přitom uvedla, že právě od učitelů, jako důvěryhodného zdroje, by se rádi dozvěděli (nejen) o udržitelnosti víc. „Sociální sítě jsou pro dnešní studenty největším, ale zároveň i nejméně věrohodným zdrojem informací. O to víc spoléhají na školu a učitele, že jim pomohou se v moři informací vyznat. Cílem vzdělávání 4.0 je vytvořit takový školní systém, kde není hlavní postavou učitel, který předává dětem kvanta informací, ale přenáší zodpovědnost za budování dovedností na žáky. Tedy čím víc praktickým úlohám jsou žáci vystaveni, vymýšlejí své postupy a překonávají reálné překážky, tím lépe. Učitelé v takovém školním systému působí ‚jen‘ jako prostředníci, s jejichž pomocí si studenti v kolektivu rozvíjí kritické myšlení,“ uvedl Martin Smrž, ředitel nevládní organizace Junior Achievement Czech (JA Czech).
Podle odborníků, kteří se setkali na letošním Světovém ekonomickém fóru v Davosu, jsou pro vzdělávání 4.0 klíčové tři dovednosti. Ty by se měly rozvíjet v individuálním vzdělávání každého studenta i pedagoga.
1. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Umět samostatně nebo ve skupině řešit problém je nejžádanější schopností pracovníka. Ale co konkrétního si pod tím představit? „Pro studenty a školní týmy pořádáme s partnery jednodenní i vícedenní akce, jako je Innovation camp, Hackathon a další, kde mají soutěžící jen pár hodin na to nalézt praktické řešení či inovaci na zadané téma a odprezentovat jej publiku. Vždy je úžasné sledovat, co studenti dokáží, když získají správné podněty, technologické zázemí a dohled zkušených mentorů. Jaké neotřelé nápady sami s minimální podporou lidí z praxe zrealizují. K úkolu přistupují se zvědavostí a touhou výzvu splnit. Kladou si otázky, aby zjistili hlavní příčinu problému, a společně vymýšlejí možná řešení, která testují a přezkoumávají. Učí se tak základní kameny pro řešení problémů: kreativitu, analýzu dat, vytrvalost a kritické myšlení,“ vyjmenoval Martin Smrž.
Také při školní výuce by měli být hlavními řešiteli úloh studenti, ne učitel. Ten může studenty podporovat tím, že pojmenovává jednotlivé kroky, které dělají, poukazuje na řešení ostatních studentů, předesílá řadu strategií, které mohou studenti využít, když se na své cestě „zaseknou“, ale neměl by je navádět k řešení nebo být přímo jeho strůjcem.
2. SPOLUPRÁCE
Vycházet s ostatními a směřovat ke společnému cíli je potřeba na všech pracovních pozicích, ať už jako vedoucí týmu, nebo jako jeho člen. Studenti, kteří už ve škole pracují na společných projektech, se učí přijímat různé typy osobností ve skupině, jejich odlišné názory, argumentovat i aktivně naslouchat.
Studenti s dobrými dovednostmi v oblasti spolupráce mají pak lepší vyhlídky na zaměstnání a postup než ti, kteří tyto dovednosti nemají. „Do výukového prostředí by proto měla být zakomponována určitá míra třecích ploch, aby bylo možné rozvíjet a procvičovat dovednosti spolupráce studentů. V několikaměsíčním programu JA Studentská firma například skupiny středoškoláků zakládají a spravují vlastní firmu, kterou vede vybraný student jako ředitel a kde každý student zastává svou pozici – stará se o výrobu, obchod, finance, marketing a další. Studenti musí fungovat jako tým a právě vzájemná komunikace, přijímání zpětné vazby, konstruktivní kritiky a řešení případných konfliktů bývá pro mnohé účastníky programu nejcennější zkušeností,“ poukázal Martin Smrž.
3. PŘIZPŮSOBIVOST
Schopnost přizpůsobit se má mnoho podob. Sahá od zvládání náhlých změn, nejistoty z neznámého až po umění přijímat efektivní rozhodnutí a vyvíjet inovativní řešení pod tlakem. „Cílem vzdělávání 4.0 je rozvíjet mladé lidi, kteří jsou adaptabilní, plynule přecházejí od následování k vedení a zpět a vítají nové příležitosti a výzvy. Vzdělávací programy v podnikavosti jim umožňují vyzkoušet si své schopnosti v praxi, naučí se stanovovat cíle a hodnotit výsledky. Díky zpětné vazbě porotců a mentorů pak mění své postupy, rozvíjí své dovednosti i přizpůsobivé myšlení ve prospěch podnikatelských cílů. Po této zkušenosti mají na konci programu mladí lidé o mnoho konkrétnější představy o svém budoucím uplatnění,“ popsal Martin Smrž.
Eliška Crkovská