Ovládnutí neverbální komunikace neboli řeči těla se vám hodí jak v každodenním životě, tak i při navazování známostí či pracovních pohovorech. Nejde o to jen ovládnout vlastní gesta, ale hlavně umět přečíst podvědomé signály těch druhých.
[ad#obsah]
Neverbální komunikace je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.
K projevům neverbální komunikace můžeme počítat mimiku, pohled, výraz hlasu, gesta, postoj, doteky, ale i vzdálenost mluvčího.
Prostřednictvím neverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe a jak svého partnera. Neverbální signály vysíláme a přijímáme většinou podvědomě. Proto ti, co se naučí číst tyto signály hned odhalí, co si skutečně myslí jejich protějšek. I když to nemusí korespondovat s jeho mluveným projevem.
Kdo se vyzná v řeči těla, může se pokusit zamaskovat svoje podvědomá gesta.
Ohodnocení druhého člověk si vytvoříme již během prvních 120 vteřin vzájemného setkání. Ať už se tedy pokoušíte udělat dojem na atraktivního společníka, jednat s klientem nebo dostat žádané místo, nonverbální komunikaci nepodceňujte.
Asi 7% porozumění je odvozeno z toho, co je skutečně řečeno, 38% pochází z tónu hlasu, kterým je to řečeno, a 55 procent ze signálů řeči těla.
Dejte si pozor na okolnosti rozhovoru, na odlišnosti vnímání mužů a žen i na národnostní rozdíly. Pokud se někdo hrbí, protože se mu špatně sedí nebo se potí, protože je v místnosti teplo, nelze z toho usuzovat že zrovna lže.
Některé ukázky neverbální komunikace:
- Rychlé kývání hlavou – vybízí k rychlému pokračování a brzkému ukončení řeči
- Pomalé rozvážné kývání hlavou – naznačuje zájem, naslouchání
- Vztyčený prst – signalizuje touhu převzít slovo (většinou doprovázeno nádechem)
- Překřížené nohy či ruce – nedůvěra, odstup, uzavření (obranný postoj)
- Mnutí nosu, čela, ucha – naznačuje lhaní (snaha si „zakrýt“ při vyslovování nepravdy)
- Doteky – kdo se vás dotýká, aniž by si to uvědomovala = jste mu sympatičtí a velmi mu na vás zálež
- Vlasy – prohrábnutí vlasů, odstraňování neposedných pramínků z čela, upravování účesu doprovázené pohozením hlavou, hraní si s vlasy apod. během rozhovoru je to jednoznačný signál zájmu.
- Cítí-li se člověk rozrušený, tahá se například za ušní lalůček, tře si ruce nebo potahuje za svůj oděv.
- Koleno obvykle směřuje – ve skupině lidí k tomu, s kým si nejvíce rozumíme nebo kdo nás přitahuje
- Nezájem – pohled do stropu, masírování čela, hraní si se šperky, kreslení si na papír
- Zájem – nakloněná hlava ke straně, ukazovák směřující k uchu, hlazení, škrabání na hřbetu nosu, hlazení po bradě
A několik perliček ze zahraničí
Pozor, ne každé gesto znamená všude na zeměkouli to samé.
- V arabských státech například potřesení hlavou ze strany na stranu znamená „ano“, zatímco trhnutí hlavou vzhůru a mlasknutí jazykem znamená odmítnutí, nesouhlas.
- Šroubovací pohyb prstu přiloženého ke spánku, naznačující potrhlost, je v mnoha zemích jen o málo více než zcela mírnou urážkou. Avšak v Německu je tentýž symbol pokládán za tak urážlivý, že lidé, kteří ho použijí, mohou být uvězněni pro výtržnictví.
- V Itálii naznačení symbolu paroháče namířením malíčku a palce jedné ruky na jiného muže bude pokládáno za tak urážlivé, že postižená strana se bude cítit oprávněna k použití násilí.
- V Saudské Arábii například jeden člověk políbí druhého na temeno hlavy, když chce naznačit omluvu.
- V Jordánsku a v některých jiných arabských zemích cvrnkání nehtem palce pravé ruky napříč přes zuby je znamením, že dotyčná osoba má omezené prostředky.
- Libyjští muži si zavrtávají konečkem ukazováku do tváře, hovoří-li s krásnou ženou.