Přihlášky na SŠ: Roste zájem o odborné a technické školy. Podle čeho vybírat?


Kolem sta tisíc deváťáků čeká tento školní rok zlomový krok – výběr střední školy. Jasno má na začátku školního roku jen 14,2 procenta z nich. Definitivní rozhodnutí většinou padne na dnech otevřených dveří, na které se letos chystá takřka 80 procent žáků devátých tříd.

V posledních letech roste zájem uchazečů o střední odborné školy. Podle říjnového průzkumu organizace Než zazvoní na nich plánují studovat téměř dvě třetiny osmáků a deváťáků (61,5 %), dalších 12,3 % žáků by po základní škole rádo šlo na gymnázia. Nerozhodnutých o typu školy zůstává 16,8 % osmáků a 8,9 % deváťáků. V posledních letech dochází k posunu pohledu veřejnosti na učební obory. Tím, jak se obecně zvyšuje nedostatek kvalifikovaných a kvalitních řemeslníků, zvyšuje se jejich prestiž ve společnosti i jejich finanční ohodnocení. Naše škola nyní nabízí 39 oborů, z čehož je 12 zakončeno maturitní zkouškou a 27 výučním listem, tím se řadí k největším středním odborným školám v Česku. V letošním školním roce na naší škole studuje celkem 1400 žáků, což je zcela zaplněná kapacita školy. Největší zájem je o obory truhlář, instalatér, malíř nebo zahradník, v tomto školním roce máme ale plné všechny obory a po dlouhé době jsme museli některé zájemce odmítat. Žádná škola není nafukovací a každá má omezený počet žáků, které může do prvního ročníku přijmout. I na to je třeba při výběru školy pamatovat,“ potvrdil růst zájmu uchazečů Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Zájem roste i o technické obory. Průzkum uvádí, že 27,6 procenta deváťáků a 24,6 % osmáků by chtělo studovat IT, průmyslovou nebo technickou školu. „Vliv silněších populačních ročníků se projevuje na větší konkurenci při přijímacích zkouškách. Jako výběrová škola vidíme, že v posledních třech letech se hlásí absolutní většina uchazečů, která má na základní škole jedničky, dvojky, zatímco dříve v demograficky slabších letech byly častěji zastoupeny i přihlášky s horším prospěchem. Obvykle máme kolem 330 uchazečů, přičemž otevíráme tři třídy čtyřletého maturitního studia,“ poukázal ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT) Martin Vodička. „Na webových stránkách nabízíme kromě informací k přijímacím zkouškám i kalkulačku, která uchazečům o studium řekne, kolik mohou dosáhnout bodů v přijímacím řízení. Na tomto základě a z výsledků loňských přijímacích zkoušek se dá velmi přibližně odhadnout šance uchazeče na přijetí,“ dodal ředitel IT školy na Proseku.

Ve chvíli, kdy má deváťák představu o typu školy a oboru, který by chtěl dál studovat, přichází na řadu zjišťování informací o konkrétní škole. „Užší okruh zvolených škol se vyplatí navštívit na dnech otevřených dveří a porovnat jejich fungování zevnitř. To bývá pro uchazeče mnohdy přesvědčivější než informace z internetu. Za posledních 13 let vzrostla návštěvnost našich dnů otevřených dveří o 50 procent a naprostá většina všech našich současných studentů si takto školu dřív prověřila,“ přiblížil Martin Vodička.

Koronakrize důležitost dnů otevřených dveří ve školách ještě posílila. Podle průzkumu už má za sebou nějakou návštěvu školy necelá čtvrtina deváťáků a téměř 80 procent se chce do vybrané školy podívat i tento školní rok. Od dnů otevřených dveří uchazeči očekávají především více informací o vybrané střední škole – 45 % žáků se chce podívat, jak vypadají prostory školy, 27,5 % dotazovaných zajímá, co se žáci ve škole učí, a 20,4 % respondentů se chce potkat s učiteli dané školy. „Pro uchazeče představují dny otevřených dveří především možnost dostat se do uzavřené části školy a na vlastní kůži pocítit klima prostředí, ve kterém zvažuje strávit následující tři nebo čtyři roky studia. Málokdy přijde na dny otevřených dveří uchazeč sám, většinou bývá v doprovodu svých rodičů nebo kamarádů. Dávno už nejde jen o formální zpřístupnění školy veřejnosti, návštěvníci chodí připraveni ptát se do největších detailů na chod i výuku školy,“ popsal ředitel Miloslav Janeček.

Školu netvoří jen třídy – při prohlídce budovy je možné nahlédnout třeba do šaten, jídelny nebo na sociální zařízení. Maximální důležitost má však vybavení školy a technologie, které provázejí praktickou výuku a přípravu žáků na budoucí povolání. Například stavební a dřevařské obory by měly mít k dispozici špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní zahrada se skleníky,“ nastínil Miloslav Janeček. Kvalita praktické výuky se na specializovaných školách může velmi lišit a hodně o tom napoví právě vybavení školy. Zájemci o studium mohou vybírat z poměrně širokého spektra specializací v IT, které dnes nabízí již řada škol. V oborech výpočetní techniky je však důležité sledovat vybavení školy a jeho zařazení do výuky. Zda má škola dostatek počítačů na počet svých studentů a kolik hodin výuky studenti skutečně na počítačích pracují. Otázkou také bývá, zda se vybavení pravidelně modernizuje anebo je zastaralé a bez dalších investic, zda škola poskytuje žákům zdarma vyučovaný software, zda mohou používat školní technologie i mimo vyučování a podobně,“ vyjmenoval Martin Vodička.

Rozšířeným vodítkem pro rodiče i žáky bývají webové stránky škol. Virtuálně stvořený obraz se však od toho reálného může hodně lišit. Skutečně nezávislé hodnocení školy nabízejí inspekční zprávy, které jsou veřejně přístupné na webu České školní inspekce. „Ze zprávy uchazeči zjistí, zda je škola na nadstandardní nebo podprůměrné úrovni, zda modernizuje své vybavení, jak vede výuku cizích jazyků nebo jaké žákům nabízí aktivity nad rámec výuky. Rodiče také velmi zajímá, jak si škola vede u maturit. To je opět snadno dohledatelné na internetu, konkrétně na webové stránce Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMATu),“ shrnul Martin Vodička.

Udělat si obrázek o škole pomohou i nabízené mimoškolní aktivity nebo možnost Erasmu. „Uchazeče by mělo zajímat, jaké další aktivity škola svým žákům nabízí, zda se účastní celostátních soutěží, jaké v nich mají její studenti výsledky, zda umožňuje absolvovat zahraniční pobyty, stáže ve firmách, kolik hodin praktické výuky zahrnují odborné předměty. To vše lze na internetu – na webech škol či ve zprávách školní inspekce – nalézt,“ doplnil Miloslav Janeček.

Petra Ďurčíková


Napsat komentář