Jakou váhu má pololetní vysvědčení? Pro letošních 106 tisíc deváťáků ohromnou! Ve vysoké konkurenci mohou právě známky, které 31. ledna na vysvědčení uvidí, rozhodnout o jejich přijetí na střední školu.
Dosud byly střední školy povinny přijímat nové uchazeče ke studiu na základě dvou kritérií – podle výsledků v jednotné přijímací zkoušce a také na základě vysvědčení, které ukazuje na dlouhodobý studijní výkon žáka na základní škole. A navzdory nové legislativě si většina ředitelů tento systém plánuje zachovat. „V loňském školním roce u nás v přijímacím řízení platil poměr 20:80, tedy až 20 procent bodů mohl uchazeč získat za vysvědčení a 80procentní podíl tvořily body získané v přijímacích zkouškách z českého jazyka a literatury a matematiky. Stejné to bude i letos. Už dříve jsme u vysvědčení nastavili nižší pětinovou váhu, s ohledem na velké rozdíly v hodnocení jednotlivých základních škol, kdy se stávalo, že jedničkář měl v matematice stejné znalosti jako žák z jiné školy s trojkami. To se nám osvědčilo, spoléhat jen na přijímací testy ani do budoucna neplánujeme,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
Klíčový je aritmetický průměr známek z posledních tří pololetí základní školy, tedy dvě vysvědčení z osmé a jedno z deváté třídy. U maturitních oborů se vysvědčení může podílet na hodnocení uchazeče až z jedné třetiny, na školách s učebními obory jde dokonce o jediné kritérium přijetí. „Pro uchazeče o učební obory přijímací zkoušky vůbec nekonáme, rozhodující jsou pouze výsledky z vysvědčení základní školy. Vzhledem ke skutečnosti, že kritéria pro hodnocení uchazečů musí být kvantifikovatelná a současně nesmí být nikterak diskriminační, není mimo použití právě výsledků z vysvědčení základní školy moc jiných možností, co jiného v rámci přijímacího řízení pro učební obory použít. Pro uchazeče o studijní (maturitní) obory je situace odlišná. Vysvědčení tvoří 30 procent váhy pro přijetí, zbylých 70 procent tvoří výsledky uchazeče u jednotných přijímacích zkoušek,“ konstatoval Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Vysvědčení tak zůstává u většiny škol velmi mocným faktorem k přijetí, ať už tím jediným a obtížně nahraditelným u učebních oborů, nebo významným sekundárním parametrem studijních předpokladů u maturitních oborů na středních odborných a průmyslových školách. Zcela vyškrtnout vysvědčení z přijímacího řízení se podle ředitelů může vyplatit pouze gymnáziím. „Faktor vysvědčení ze základní školy bude ztrácet na významu jedině pro gymnázia zaměřená na studijně nadané žáky, neboť studijní výsledky ze základní školy takovýchto uchazečů jsou obvykle velmi podobné, a to výborné. Mnoho gymnázií pak raději pořádá své školní přijímací zkoušky, například dle své odborné profilace (jazyky, přírodní vědy atd.),“ míní Miloslav Janeček.
S tím souhlasí i ředitel IT školy Martin Vodička. „Výsledky za poslední tři pololetí na základní škole jsou pro nás důležité nejenom proto, že ukazují trvalejší výkony žáků. Myslím, že je nutné motivovat uchazeče, aby se nesoustředili pouze na přípravu státní přijímací zkoušky, ale také se snažili dosahovat dobrých výsledků na základní škole. Pokud by všechny školy toto hodnocení v přijímačkách zrušily, obáváme se, že by to vedlo k reálnému problému, kdy by žákům na ZŠ bylo jedno, jaké výsledky mají, a ztratili by motivaci k učení,“ poukázal Martin Vodička.
Body navrch v přijímacím řízení udělují školy také za výborné známky z vybraných předmětů, jako je čeština, matematika, fyzika, ale i chování. „Za vysvědčení může uchazeč o studium na naší škole získat až 450 bodů. Z přijímacích testů je to maximálně 1800 bodů. V loňském školním roce jsme přijímali 100 studentů ze 400 přihlášených. Nejlepší uchazeč měl v přijímacím řízení 2196 bodů a poslední přijatý uchazeč měl 1529 bodů. Na odvolání byl jako poslední přijat žák s 1420 body. Body za vysvědčení tedy mohou pomoci hlavně těm, kterým se testy tolik nepovedou,“ vyjmenoval ředitel IT-školy Martin Vodička. V přijímací kalkulačce na webu SSŠVT si může každý zájemce orientačně spočítat, jak by obstál.
Poslední vysvědčení z prvního pololetí v 9. třídě má přitom váhu nejvyšší. „V případě rovnosti bodů u studijních (maturitních) oborů je o pořadí uchazečů rozhodnuto na základě lepšího výsledku v jednotné zkoušce, a to testu z matematiky. V případě další rovnosti bodů je o pořadí uchazečů rozhodnuto na základě lepšího průměrného prospěchu v prvním pololetí posledního ročníku, ve kterém uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku. To platí i v případě rovnosti bodů u uchazečů v učebních oborech,“ vysvětlil Miloslav Janeček.
Snahou jeho školy je na základě zkušeností a zpětné vazby od rodičů zachovat vliv vysvědčení ze základní školy ve stejném rozsahu, jako tomu bylo doposud. „Je třeba říct, že plánované legislativní změny přijímacího řízení ještě nejsou finálně schváleny a v souvislosti s tím je ještě řada okolností nového systému přijímacího řízení neznámá a nezodpovězená. Účinnost dotčené legislativy je plánována od 1. 1. 2024, a to za podmínky ideálního průběhu schvalování v legislativním procesu. Uvidíme tedy, zda v následujícím přijímacím řízení vůbec nějaké školy možnosti nebrat zřetel na vysvědčení využijí,“ dodal ředitel odborné školy na Jarově.
Eliška Crkovská