V posledních letech se přijímacích zkoušek na vysoké školy účastní kolem devadesáti tisíc studentů. Vloni v nich neuspělo a nikam se nedostalo zhruba patnáct tisíc přihlášených, letos se dají očekávat podobná čísla. Jste v takové situaci i vy? Pokud ano, jaké máte možnosti? Na následujících řádcích vám poradí odbornice na vzdělávání a akademická ředitelka společnosti Tutor Miluše Vondráková.
[ad#obsah]
Pomaturitní studium jazyků
Pokud se pro něj rozhodnete, celý školní rok od září až do června se budete věnovat zevrubnému studiu jednoho vybraného jazyka. Toto studium často mívá časovou dotaci dvacet hodin týdně (dopolední či odpolední kurzy), což je i minimální hranice pro udržení si statusu studenta. Je velkou výhodou si tento status zachovat, protože pak nemusíte platit zdravotní a sociální pojištění, udržíte si nárok na různé slevy a podobně. Podmínkou ovšem je, abyste v předešlém akademickém roce ukončili střední školu maturitou. Na konci pomaturitního studia jazyků obdržíte certifikát, případně i složíte vybranou jazykovou zkoušku, například FCE nebo CAE podle pokročilosti.
Nultý ročník vysoké školy
Pokud sníte o prestižním oboru, kam je těžké se dostat, a letos jste neuspěli, vaše šance může zvýšit nultý ročník daného oboru, například medicíny, práv nebo humanitních studií. Čekají vás dva semestry, kde se budete věnovat jednak základům daného oboru, jednak často i cílené přípravě na přijímací zkoušky. Cena se pohybuje cca od dvaceti do padesáti tisíc korun. Ne všechny nulté ročníky vám zároveň garantují i status studenta. Chytrou volbou tak může být kombinace obojího, například dopoledne chodit na angličtinu, odpoledne pak třeba pilovat chemii, biologii a fyziku v nultém ročníku medicíny.
Druhé a třetí kolo na veřejných VŠ
Některé hlavně menší veřejné vysoké školy vypisují během léta druhé, někdy i třetí kolo přijímacího řízení. Samozřejmě nemůžete čekat, že se zde objeví nejatraktivnější obory, ty byly již dávno naplněny během prvního kola. Jde spíše o minoritní studijní zaměření, na která se nepodařilo přilákat dostatek studentů.
Soukromá VŠ/VOŠ
Další možností je zvážit studium na soukromé škole. Tam je možné se přihlásit do konce srpna, u řady z nich až do konce září. Ovšem například na pražských soukromých vysokých školách za akademický rok zaplatíte i mezi padesáti a šedesáti tisíci korun. Levnější alternativou mohou být vyšší odborné školy, z nichž některé o prázdninách a v září také pořádají další kola přijímacího řízení.
Pracovní uplatnění
K zahození nemusí být ani využít čas k získávání pracovních zkušeností. Pokud si najdete brigádu například na každý všední den na několik hodin, lze ji zkombinovat s pomaturitním studiem jazyků nebo s nultým ročníkem. Pokud sníte o některém velmi žádaném oboru a letos to nevyšlo, je namístě uvažovat o roční praxi v oboru, než to budete zkoušet znova. Velmi vám taková odborná praxe pomůže například na psychologii, kam se obvykle dostane jen každý patnáctý uchazeč a v ústním kole hraje motivace a dosavadní odborné aktivity důležitou roli. Nebo si najděte práci na plný úvazek, ale pak se vám bude zpět ke studiu vracet už těžko. Zvážit také můžete rozjezd nějakého menšího podnikatelského projektu, který by šlo do budoucna skloubit se studiem.
Rok v zahraničí
V řadě zemí, například v USA, jsou populární tzv. „Gap Programs“, tedy dát si mezi střední a vysokou školou rok pauzu. Ten rok se dá strávit například brigádou v zahraničí kombinovanou s cestováním. Nebo na nějakém zahraničním projektu neziskové organizace. Nevýhodou je, že školní a maturitní znalosti za rok z hlavy částečně vyprchají, což vás může znevýhodnit příští rok u přijímaček.
Jan Šimral