Istanbul je pro mě srdeční záležitostí. Navštívil jsem ho zatím celkem 3x. A byla to pro mě láska na první pohled. To město je neuvěřitelně nádherné. Pro mě je Istanbul nejkrásnějším městem světa, žádné hezčí jsem zatím neviděl.
[ad#obsah]
Málokteré město na světě má tak slavnou historii, jako Istanbul. Založil ho v roce 330 římský císař Konstantin Veliký a neskromně ho pojmenoval po sobě. Hned sem také přesídlil, takže několik následujících desetiletí byla Konstantinopol hlavním městem římské říše. Po rozdělení římského impéria v roce 395 pak zůstala hlavním městem východořímské říše, které se později začalo říkat Byzanc podle staré řecké osady Byzantion, která zde stála dávno předtím, než si toto místo vyhlédnul Konstantin pro zbudování nového hlavního města. Byzantští císaři vládli Konstantinopoli neboli Cařihradu až do 15. století. Byzantská říše postupně slábla a Turci zabírali po kouskách její bývalá území v Evropě i v Asii. Ránu z milosti pak Byzantincům zasadil turecký sultán Mehmed II., který toto město dobyl 29. května 1453. Toto datum bývá některými historiky považováno za počátek nové éry – novověku. Dobytím Konstantinopole totiž osmanští Turci definitivně odřízli Evropu od obchodu s Dálným východem (obchodní cesty vedly přes Středozemní a Černé moře právě skrze Konstantinopol), což přinutilo Evropany hledat nové obchodní cesty do Indie po moři. Výsledkem jejich snah bylo objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492 a nalezení cesty do Indie kolem Afriky roku 1498 Vaskem da Gamou.
Ačkoliv byli Turci jako válečníci nemilosrdní, zachovali se mnohem lépe než většina jiných dobyvatelů. Město přejmenovali na Istanbul a učinili jej hlavním městem Osmanské říše, aniž by zbořili jeho nejvýznamnější památky. Hlavním městem Turecka byl Istanbul až do 20. století, kdy se novou tureckou metropolí stala Ankara, tedy město mnohem menší, zato však lépe chráněné před případnými dobyvateli.
Dnes je Istanbul daleko největším městem nejen pro samotné Turecko, je i jedním z největších měst Evropy i Asie současně. Leží totiž na obou březích průlivu Bospor, a nachází se tak na dvou kontinentech. Nikdo neví přesně, kolik zde žije obyvatel. Údaje kolísají mezi 10 až 20 miliony. Jednak je obtížné určit přesné hranice města, které je rozlezlé málem do nekonečna, a pak zde bydlí statisíce lidí v chudinských čtvrtích na černo, bez jakéhokoliv stavebního povolení.
Ačkoliv zeměpisně leží Istanbul na hranici Evropy a Asie, historicky je to město jednoznačně evropské. Všechny důležité památky se nacházejí na evropské straně Bosporu. Konstantinopol byla ve středověku daleko nejvýznamnějším a nejbohatším městem Evropy. V dobách, kdy Londýn, Paříž či Praha připomínaly spíše větší opevněnou vesnici, žilo v Konstantinopoli několik set tisíc obyvatel. Město pak chránily hradby, které byly považovány za nedobytné. A ony také tehdy prakticky nedobytné byly a vylámali si na nich zuby všichni dobyvatelé. Hradby se podařilo prolomit teprve Turkům. Jejich armáda byla totiž první, která ve velké míře nasadila dělostřelectvo.
V Istanbulu je takové množství památek, že je tu nelze ani všechny vyjmenovat, natož popsat. Zmíním se tedy jen o několika z nich, které mě zaujaly nejvíc:
Modrá mešita. Podle mě je to nejkrásnější mešita v Istanbulu. Je jediná, kterou zdobí 6 minaretů (ostatní velké mešity mají jen 4 minarety). Byla postavena sultánem Ahmedem I. na počátku 17. století (odsud její turecký název Sultanahmet). Co je na istanbulských mešitách skvělé – téměř do všech je vstup zdarma a Turci jsou velice rádi, pokud je navštěvují i nemuslimové. Je však třeba dodržovat základní pravidla – zout se před mešitou a nechodit dovnitř v krátkých kalhotách či v minisukni. Pro ženy se ani nehodí mít odhalená ramena.
Aya Sofya (Hagia Sofia) – chrám Boží moudrosti. Tato stavba byla původně kostelem, který nechal v 6. století postavit byzantský císař Justiniánus. Když bylo dílo hotovo, zvolal nadšený císař: „Šalamoune, nyní jsem Tě překonal!“ Až do roku 1453 pak byla tato stavba daleko největším křesťanským kostelem světa. Když dobyli Konstantinopol Turci, přistavěli ke kostelu postupně čtyři minarety a od té doby byla Aya Sofya mešitou. Ve 20. století byla ovšem stavba odsvěcena, takže dnes je zde muzeum a vybírá se tu (na rozdíl od ostatních mešit) vstupné. Za pozornost stojí zejména krásné byzantské fresky, které původně Turci zamalovali z náboženských důvodů (islám zakazuje zobrazovat lidské bytosti) a nedávno byly zrestaurovány.
Další mešity. Velkých mešit je v Istanbulu více. Za pozornost stojí zejména Sulejmanova mešita, Nová mešita (Yeni Camii) a Dobyvatelova mešita (Fatih Camii). Osobně jsem se cítil nejlépe v Dobyvatelově mešitě. Ta je pojmenována po Mehmedu II. Dobyvateli, tedy po sultánu, který dobyl Konstantinopol. Z velkých mešit je nejdále od centra a proto není tolik navštěvována turisty, což umožní si tu nádheru lépe vychutnat.
Palác Topkapi. Tento bývalý sultánův palác, situovaný na návrší nad Bosporem, je dnes jedním z nejkrásnějších světových muzeí. Nachází se zde exponáty z mnoha zemí, které Turci získali jako kořist i jako dary od cizích panovníků.
Galatský most a Galatská věž. Galatský most se klene nad zálivem Zlatý roh v evropské části Istanbulu. Postává na něm mnoho rybářů. Jejich úlovky si pak můžete koupit v některé z mnoha restaurací, situovaných v suterénu mostu (ten je totiž dvoupatrový). Z Galatské věže, tyčící se nad zálivem, je úžasný výhled na Istanbul.
Velký a Egyptský bazar. Dva úžasné bazary. Velký bazar je největším krytým bazarem na světě. Je skutečně obrovský a snadno se v jeho uličkách ztratíte. Dnes zde ovšem prodávají hlavně kýčovité suvenýry pro turisty. Více se mi líbil Egyptský bazar, který je mnohem menší, působí více orientálním dojmem a prodává se tu především koření a další potraviny.
Podzemní cisterny Yerebatan. Veliké podzemní cisterny, sloužící dříve jako zásobárny pitné vody pro město.
Z ostatních památek stojí za pozornost třeba zbytky hradeb Konstantinopole, Hippodrom (starořímské závodiště) s Theodosiovým obeliskem, Valentův akvadukt ze 4. století, a mnoho dalších.
V Istanbulu ovšem nejsou jen památky, nýbrž i moderní čtvrtě s mrakodrapy či naopak špinavá a chudá předměstí dále od centra. Bavit se můžete v nočních klubech a restauracích, sportovní fanatici pak mohou vyrazit na fotbal (nejpopulárnější místní kluby jsou Galatasaray, Fenerbahce a Besiktas). V neposlední řadě pak Istanbul oplývá skvělou kuchyní. Nejtypičtějším tureckým jídlem je kebap (což je obvykle pečené skopové maso, nakrájené v housce či servírované na talíři). Na své si také přijdou milovníci sladkostí a čaje. A pokud jste nikdy nebyli v Asii, není nic snadnějšího, než sednout na jeden z mnoha trajektů (slouží jako MHD) a za mírný poplatek se přepravit přes Bospor na druhou stranu.
Autor: Petr Daubner, spolupracovník cestovní kanceláře Mundo, který pořádá poznávací zájezdy Turecko