Čtyři sta milionů korun z evropských dotací si rozdělily v úzkém kruhu pouze veřejné vysoké školy, které měly své zástupce také mezi hodnotiteli jednotlivých projektů. Z celkově předložených třiadvaceti projektů uspělo dvanáct z pera veřejných vysokých škol a žádný návrh soukromých škol. Mezi neúspěšnými byl i návrh Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky.
[ad#obsah]
VŠMIE podala v rámci 29. výzvy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost žádost o dotaci na vysoce inovativní projekt „Integrace zdravotně postižených osob do systému terciárního vzdělávání s využitím virtuálních tříd“. Tato žádost byla vyřazena jak z prvního, tak následně i z druhého kola této výzvy, ačkoliv druhé podání žádosti bylo doplněno o všechny údaje na základě připomínek hodnotitelů z prvního kola výzvy, a to po konzultacích s kompetentními pracovnicemi MŠMT.
V prvním kole byl projekt VŠMIE vyřazen z důvodu nízkého počtu bodů od hodnotitelů, přičemž škola následně v komunikaci s MŠMT poukázala na řadu procesních a věcných nedostatků souvisejících s hodnotícím procesem. „Zejména závěr hodnotícího protokolu, v němž hodnotitel uvádí, že „Projektová žádost představuje snahu soukromé VŠ o získání veřejných prostředků“, zřetelně poukazuje na záměr hodnotitele upřednostnit státem zřízené veřejné vysoké školy,“ poukazuje na zvláštní skutečnost Radek Řechka, kvestor VŠMIE a dodává, že to je v zásadním rozporu s principem nediskriminace a rovných příležitostí pro všechny žadatele o přidělení prostředků z evropských fondů. Případné prokázání této skutečnosti by mohlo vést k přezkoumání hodnotícího procesu Evropskou komisí s možnými důsledky pro MŠMT, které se i bez tohoto problému potýká se zvýšenou pozorností Evropské komise a hrozí, že Česká republika přijde o miliardy korun z evropských dotací.
Navzdory skutečnostem, že návrh VŠMIE podaný ve druhém kole obsahoval mimo jiné doporučení prof. MUDr. Evy Havrdové CSc. z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, a že byl podáván společně se čtyřmi partnery (IMPULS, nadační fond; Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením; Šance na vzdělání, o. p. s. a Unie Roska na podporu postižených roztroušenou sklerózou v ČR), byl návrh i ve druhém kole výzvy hodnotiteli odmítnut.
Ačkoliv výše zmiňované organizace sdružují tisíce zdravotně postižených osob a již řadu let se věnují práci s handicapovanými a znají tedy detailně jejich potřeby včetně těch studijních, projekt opětovně nezískal dostatečný počet bodů a stejně jako v prvním kole byly schváleny pouze projektové žádosti veřejných vysokých škol a univerzit.
Odůvodnění odmítnutí přidělení bylo „z důvodu vyčerpání finančních prostředků vyčleněných pro danou výzvu“. Po sečtení všech schválených projektů z 1. a 2. kola 29. výzvy OPVK však jde o 381 371 650,07 Kč, navíc v textu výzvy bylo uvedeno, že „Indikativní částka alokovaná pro tuto výzvu 400 000 000 Kč může být v případě velkého množství kvalitních projektových žádostí navýšena.“
V tzv. grémiu zpravodajů, které rozhodovalo o přijetí či odmítnutí projektových žádostí, zasedalo v prvním kole pět členů s hlasovacím právem a jedna přizvaná osoba bez hlasovacího práva, zatímco ve druhém kole čtyři členové s hlasovacím právem a také jedna přizvaná osoba bez hlasovacího práva, kdy porovnáním s původem schválených projektů lze dokázat, že 4 ze 12 schválených projektů byly ze stejných veřejných vysokých škol a univerzit jako členové grémia zpravodajů. Ve výzvě bylo podáno celkem 23 projektových žádostí, z toho 16 z veřejných vysokých škol a univerzit a 7 ze soukromých vysokých škol. Celkově pak nebyl soukromým vysokým školám schválen ani jeden projekt, oproti tomu školám veřejným bylo schváleno projektů 12.
„Zdá se tedy, že ve skutečnosti došlo k tomu, že na zasedání grémia zpravodajů hlasovali jeho členové pro vlastní projekty. Veřejné vysoké školy a univerzity tak rozhodly o přidělení peněz v podstatě samy sobě,“ uzavírá Radek Řechka.
Roman Hřebecký