Unikl gestapu, bojoval o Rozhlas, komunisté ho soudili pro velezradu. Lubor Šušlík je novým držitelem nejvyššího skautského vyznamenání


Lubor Šušlík nedávno oslavil devadesáté narozeniny a zároveň osmdesát let svého skautování. Dodnes je aktivním skautem, přednáší na lesních školách a působí v čestném Svojsíkově oddíle. O uplynulém víkendu obdržel nejvyšší skautské vyznamenání určené členům Junáka – českého skauta, Řád Stříbrného vlka.

 


[ad#obsah]

 

Lubor Šušlík, skautským jménem Bill, se narodil v roce 1928 do rodiny bývalého ruského legionáře a důstojníka československé armády a se skautingem začal o deset let později v Uherském Hradišti. Již tehdy se zapojil do pomoci bližním – spolu s dalšími skauty pomáhali lidem, kteří museli odejít ze Sudet, se zajištěním noclehu a jídla.

 

V roce 1939 se celá rodina odstěhovala do Prahy, kde Lubor Šušlík navázal kontakty s místními skauty působícími pod hlavičkou Klubu českých turistů. Vedoucím jednoho z oddílů se stal již v šestnácti letech.
Ke konci války byl totálně nasazen, mimo jiné kopal zákopy na Hlučínsku a působil zde jako tzv. stovkař, tedy tlumočník pro stovku chlapců, které dostal na starost. Díky této funkci měl volnější pohyb a mohl získávat informace o opevnění. Během ústupu Němců z Hlučína pravděpodobně zachránil kasárny před demolicí, když přeřezal dráty vedoucí k nachystaným bednám s granáty.

 

V dubnu 1945 byl zatčen v Olomouci na nádraží a v rychlém soudu, tzv. Sondergericht, odsouzen k smrti za neoprávněné držení zbraní a podezření z partyzánství. Díky zmatku blížícího se konce války ale popraven nebyl. Šťastnou náhodou se dostal do Prahy, okamžitě se zde zapojil do skautské činnosti a zúčastnil se Pražského povstání, ve kterém bránil Rozhlas nebo vyprovázel německé jednotky z města.
V roce 1949 se zapojil do tajné akce Norbert, jejímž cílem bylo svrhnout komunistický režim a dovést zemi ke svobodným volbám. Akci však infiltrovali příslušníci StB, účastníci byli pozatýkáni a Šušlíkovi hrozilo až dvacet pět let za velezradu. Nakonec byl osvobozen díky dopisu na rozloučenou, který napsal po zatčení Gestapem v roce 1945 svým rodičům. Jedna z lidových soudkyň totiž přišla ve válce o dva syny.

 

Komunistický režim mu znemožnil studia – jen díky přímluvě profesorky si mohl udělat maturitu – i profesní postup, vykonával tedy převážně dělnické profese.
V roce 1968 se účastnil obnovy Junáka a založil skautský oddíl v Chocni, kde pracoval v Leteckých závodech. Na obnově skautingu se podílel i po roce 1989, zastával funkce v okresní i krajské radě Junáka nebo v jeho historickém odboru.

 

V pevnosti Dobrošov u Náchoda je k vidění expozice více než 1 300 figurek československých vojáků z období před druhou světovou válkou a 130 koní, které vlastnoručně vymodeloval. Přestože mu za sbírku kupci nabízeli vysoké částky, věnoval ji, jak sám uvádí, své vlasti.

 

Další zajímavosti ze života Lubora Šušlíka:
• Oddíl pražská Pětka (později Padesátka), který Šušlík založil, získal jako celek skautský stříbrný kříž za činnost ve válce, což bylo nejvyšší vyznamenání za zásluhy, které nekončily smrtí.
• I po letech se vejde do své skautské uniformy ušité v roce 1945.
• Po roce 1989 si Lubor Šušlík udělal průvodcovské zkoušky a díky tomu, že uměl pět jazyků, začal provádět po celém světě. V roce 1995 se kvůli jednomu z účastníků zájezdu dostal znovu do vězení, když v Bangkoku čelil podezření ze špionáže.
• Na každé figurce vojáčka nebo koně, které odlívá s pryskyřice, stráví Šušlík i s nabarvením asi tři hodiny, výroba sbírky tedy zabrala již tisíce hodin.

 


Odkazy:

https://www.skautskyinstitut.cz/stories/lubor-suslik-1928/
https://www.ustrcr.cz/uvod/vzdelavaci-projekt-pamet-a-dejiny-totalitnich-rezimu/skauti-v-protikomunistickem-odboji/lubor-suslik/

 

Řád Stříbrného vlka
Uděluje se již od roku 1919 skautským osobnostem za mimořádné zásluhy o rozvoj a šíření skautských myšlenek a dlouholetou nebo celoživotní službu ve skautském hnutí. Od roku 2003 je nejvyšším skautským Řádem Junáka – svazu skautů a skautek ČR, udělovaným jeho členům – mužům. Řád Stříbrného vlka se uděluje doživotně, počet jeho žijících držitelů může být nejvýše dvanáct.

 

Barbora Trojak


Napsat komentář