Termín daňového přiznání se rychle blíží. Pozor, týká se často i těch, kteří si chtěli jen přivydělat


Povinnost podat daňové přiznání neplatí jen pro podnikatele. Pozor by si měli dát zejména ti, kteří si k zaměstnání přivydělávají. Začínající podnikatelé, kteří jsou současně i zaměstnanci, mají sice povinnost daňové přiznání odevzdat, zálohy na sociální a zdravotní pojištění však často odvádět nemusí. Přivýdělek na živnostenský list se tak v mnoha případech vyplatí víc než uzavírání dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

 


[ad#obsah]

 

Rozhodne-li se zaměstnanec podnikat ve stejném oboru, ve kterém je i zaměstnán, je nutný písemný souhlas zaměstnavatele. První rok podnikání je u vedlejší činnosti administrativně nenáročný – není třeba odvádět zálohy na zdravotní a sociální pojištění, protože ty se platí až zpětně po odevzdání přehledů a počítají se z reálného ročního výdělku z podnikání. Přivýdělek na živnostenský list tak může být jednou z nejvýhodnějších variant. „Pokud roční příjem po odečtení výdajů u vedlejší činnosti nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2017 činila 67 756 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Při vedlejší činnosti není třeba platit ani zálohy na zdravotní pojištění. Doplatky se vypočítají podle skutečně dosaženého zisku. V tomto případě neplatí minimální vyměřovací základ a placení minimální měsíční zálohy – na rozdíl od člověka, který má podnikání jako hlavní činnost,“ doplnila Blanka Štarmanová.

 

Při založení živnostenského listu povinnost podat daňové přiznání nevzniká automaticky, záleží na výši příjmů. Není tak důvod mít z přivýdělku na živnostenský list obavy. „Pokud jsou další příjmy zaměstnance mimo příjmy ze zaměstnání nižší než šest tisíc korun ročně, pak nevznikne povinnost podávat daňové přiznání. Pokud však příjem z podnikání či jiné příjmy tuto částku přesáhnou, je podání daňového přiznání povinné. I při podnikání jako vedlejší činnosti je možné v daňovém přiznání uplatnit výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani,“ vysvětlila Blanka Štarmanová.

 

Při krátkodobém přivýdělku se však stále nejčastěji využívá dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Není to však totéž ani z daňového hlediska. „Dohodu o provedení práce lze uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich však maximálně na tři sta hodin ročně. Pokud je měsíční odměna z dohody o provedení práce nižší než deset tisíc korun, zdaní se patnáctiprocentní srážkovou daní, která je konečná a dál není třeba tento příjem nikde vykazovat. Při překročení částky deseti tisíc korun se odečte patnáctiprocentní daň nikoliv jako srážka, ale jako záloha na daň z příjmu, výdělek v takovém případě podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění a vzniká také povinnost podat daňové přiznání,“ popsala Blanka Štarmanová.

 

Dohodu o pracovní činnosti je možné uzavřít pouze na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu běžné týdenní pracovní doby – tedy dvacet hodin. „Bude-li měsíční odměna nižší než 2500 korun, neodvádí se z výdělku zdravotní ani sociální pojištění. Jestli je to ale v daném měsíci jediný příjem, ze kterého se zdravotní pojištění platí, a nehradí ho stát, je třeba se přihlásit zdravotní pojišťovně a pojištění zaplatit. Při překročení této částky se zdravotní i sociální pojištění odvádí. Z dohody o pracovní činnosti se v roce 2017 odváděla zálohová daň, a tedy při souběhu dohody o pracovní činnosti a zaměstnání je potřeba podat daňové přiznání za rok 2017. V roce 2018 se již z dohody o pracovní činnosti s odměnou nižší než 2500 korun za měsíc odvádí srážková daň,“ upozornila Blanka Štarmanová.

 

Časté nejasnosti také vznikají při uzavření smlouvy o dílo. „Taková smlouva se používá k příležitostným přivýdělkům. Pokud je příležitostný výdělek nižší než 30 tisíc ročně, je od daně osvobozen a nevzniká povinnost podat daňové přiznání,“ popsala Blanka Štarmanová.

 

Speciální pravidla platí pro zdanění autorských honorářů. Tedy honorářů za díla, na která se vztahují autorská práva. „Pokud autorský honorář od jednoho plátce nepřesáhne 10 tisíc korun měsíčně, je z částky stržena pouze patnáctiprocentní srážková daň. Honoráře od různých zadavatelů se nesčítají. Autor tedy může mít v jednom měsíci autorských honorářů do deseti tisíc od různých plátců několik. Ani v takovém případě autor nemusí podávat daňové přiznání,“ vysvětlila Blanka Štarmanová.

 

Lenka Capandová


Napsat komentář