Studenti Univerzity Palackého objevili na Borneu nové druhy bezobratlých živočichů i neznámou rostlinu


Nové druhy bezobratlých živočichů i neznámou rostlinu objevili studenti a pedagogové Univerzity Palackého (UP) a Ostravské univerzity při nedávné expedici na Borneu. V nedotčené přírodě prováděli dva týdny zoologický a botanický výzkum. Nyní je čekají měsíce práce při zpracování a vyhodnocování materiálu, který v tropickém deštném lese nasbírali.

 


[ad#obsah]

 

V nástrahách výzkumníků skončil zcela nový druh drobnělky (Zoraptera). Jedná se o bezobratlé živočichy podobné termitům. Na světě odborníci zatím zdokumentovali 39 druhů tohoto hmyzu, z Bornea dosud žádný znám nebyl. „Již nyní bezpečně víme, že se jedná o nový druh. Pro entomologa je takový nález srovnatelný s objevem zcela nového druhu primáta nebo velké kočkovité šelmy,“ uvedl odborný asistent Katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Tomáš Kuras.

 

Nová strašilka, bedlobytka, škvoři a pavouci

Olomoučtí a ostravští vědci se už pustili do popisu nového druhu strašilky, který si z národního parku Ulu Temburong přivezli. Zatímco dosud popsané druhy žijí na listech, které okusují, nově nalezení jedinci k překvapení výzkumníků sídlili na zemi v opadaném a tlejícím listí. „To je u této skupiny velmi výjimečné, takřka bizarní. Je to jako kdyby někdo našel denního motýla, který se živí výhradně sáním krve,“ přiblížil unikátnost objevu Kuras.

Účastníci expedice zdokumentovali v národním parku neobvykle vysokou druhovou rozmanitost škvorů. Mezi nimi nalezli i několik vědě dosud neznámých druhů včetně jednoho, jehož příslušníci žijí spolu s termity v jejich hnízdech. „Takové soužití je u škvorů nečekané,“ upozornil zoolog Petr Kočárek z Ostravské univerzity.

Velmi významný je i objev zatím největšího známého druhu bedlobytky. Drobné mušky podobné komárům, jejichž larvy se vyvíjejí na houbách, jsou rozšířené po celém světě. Na Borneu nalezená bedlobytka zaujala nejen většími rozměry, ale i nápadným žlutočerným zbarvením. Mezi tisíci jedinců, které budou následně vědci zkoumat, jsou patrně i nové druhy pavouků či nočních motýlů.

 

Nová strašilka

 

 

Thismia má zřejmě následovnici

Na své si letos přišel i botanik Martin Dančák, který byl před rokem na stejném místě při objevu zcela nového druhu nezelené rostliny, jež získala jméno Thismia hexagona. „Mezi bylinami jsme pravděpodobně našli další vědecky nepopsaný druh. Jeho přesné určení ale nebude tak jednoduché, budeme muset udělat rozsáhlejší studii celého rodu v jihovýchodní Asii,“ uvedl Dančák. Podle něj je rostlina z rodu Burmanniaceae, a je tedy s Thismií příbuzná. Je velmi nenápadná, drobná a fialově zbarvená. Většinou má jeden malý kvítek. „Čeká nás mravenčí práce při prohledávání světových herbářů a nutný bude i terénní výzkum lokalit, kde se nacházejí příbuzné druhy,“ doplnil botanik.

 

Štěstí přeje připraveným

Přestože se jednalo o studentskou expedici, její výsledky jsou podle organizátorů srovnatelné s profesionálními badatelskými týmy světových univerzit. Nález nových druhů rostlin a živočichů byl přitom jen vedlejším produktem pobytu. Hlavním úkolem bylo ukázat studentům specifický tropický ekosystém a naučit je v tomto prostředí pracovat. Vyrovnat se při tom museli například s náročnými klimatickými podmínkami, kdy vlhkost vzduchu byla téměř stoprocentní a teploty se pohybovaly kolem 30 stupňů Celsia.

„Když tyto podmínky vydržíte, úspěch je zaručen. Tato území nejsou stále příliš probádaná. Je ale také třeba říct, že štěstí přeje připraveným. Expedici předcházela odborná příprava a chce to i jistou osobní zkušenost,“ prozradil recept na úspěch Kuras. Obrovskou výhodou bylo podle něj i to, že jednadvacetičlenná výprava mohla využívat zázemí terénní stanice Brunejské univerzity, s níž čeští vědci úspěšně spolupracují několik let.

Řadě účastníků se na expedici splnil sen mnoha biologů dostat se do pralesa s nesmírně bohatou faunou i flórou. Studovali v něm například výskyt živočichů ve světlinách, které vznikají po pádu stromů. Zjišťovali také to, jak se mění druhové osídlení v různých výškách – od země až po koruny pralesních velikánů. Stejně jako v minulém roce pokračovali ve studiu místní populace nejznámějšího denního motýla jihovýchodní Asie, jímž je ptakokřídlec (Troides brookiana). Výsledky budou postupně publikovat v odborném tisku.

 

Martina Šaradínová


Napsat komentář