Letos poprvé budou všechna dítka střední školou povinná skládat zkoušku z dospělosti, která bude pro všechny stejná. Zda by maturita měla být státní či nikoli nemá smysl řešit. Otázka, která však zůstává je, jak ji mládež zvládne. Studenti mají totiž velké obavy, a to zejména z matematiky a jazyků.
[ad#obsah]
Již na podzim si studenti vyzkoušeli, jak budou při státní zkoušce úspěšní. Podle očekávání dopadli nejlépe gymnazisté, nejhůře pak studenti odborných učilišť s maturitou. Maturitní generálka se uskutečnila v polovině října loňského roku. Absolvovalo ji 94 000 studentů na 1 225 středních školách. Po vyhodnocení generálky se ukázalo, že třetina studentů neprošla. Podle ministra školství Josefa Dobeše se ve výsledcích odrazilo to, že studenti ještě neprobrali látku čtvrtého ročníku, nezačali se na maturitu pořádně učit a také jim chyběla ta pravá motivace.
„U maturitní generálky jsem si zkusil v těžší verzi test z českého jazyka, angličtiny a matematiky. Nejvíc jsem se bál výsledku z angličtiny, protože ta mi přišla nejtěžší. Nakonec jsem ji napsal nejlépe, na 90 procent,“ zhodnotil své výsledky pro idnes.cz maturant Dominik Vítek ze sušického gymnázia s tím, že na test z angličtiny by podle něho měli studenti dostat alespoň patnáct minut navíc.*
Z cizích jazyků měli žáci největší potíže s němčinou. K té se přihlásilo 22 procent maturantů,
39 procent z nich by ale zkoušku nesložilo úspěšně. U angličtiny, kterou si žáci volili nejčastěji
(72 procent), by neuspělo zhruba 34 procent maturantů, vyplývá ze zprávy ministerstva školství.
A právě obava z cizích jazyků je hned po matematice na žebříčku největších studentských strašáků. A není se čemu divit. Ačkoli se jazyky na školách učí již od základní školy, jejich úroveň je spíše horší, jak vyplývá i z výzkumu ISEA. Jak tedy přípravu na maturitu zvládnout? Řešením je pravidelné doučování, hodiny konverzace s rodilým mluvčím, jazyková škola nebo jazykový kurz v zahraničí. A právě ten je podle Karla Klusáka, bývalého pedagoga a majitele CK INTACT, tím nejefektivnějším řešením. Pobyt v cizině totiž rozmluví i méně pilné žáky. Těm nic jiného nezbude, pokud si budou chtít popovídat s novými přáteli.
Možností, jak se vypravit do ciziny, se nabízí více. V dnešní době jsou mnohé školy zapojeny do výměnných programů či umožňují studentům delší pobyt v rodině. Kromě toho si lze vybrat ze široké nabídky jazykových kurzů cestovních kanceláří. „Zájem o jazykové kurzy pro děti a mládež v zahraničí v posledním roce stoupl. Rodiče si uvědomují, že jazykový kurz v zahraničí pomůže jejich dětem hravě složit maturitu z cizího jazyka a otevře jim dveře ke studiu na vysněné vysoké škole. A na zahraniční stáže se dostanou jen vysokoškoláci s dobrou znalostí cizího jazyka,“ potvrzuje trend Karel Klusák a jedním dechem dodává: „Pokud tedy někdo uvažuje o letním jazykovém kurzu v zahraničí, neměl by váhat s objednávkou, léto bývá vyprodané na mnoha školách už na začátku května. V tomto odvětví žádné last minute ceny nejsou.“
Studium jazyků v cizině má mnoho výhod. Hlavní je, že člověk užívá cizí řeč neustále. Mluví v hodinách s lektory, povídá si se spolužáky, kteří pocházejí z různých zemí, a také musí komunikovat s rodinou, u níž bydlí. Díky tomu se například žák během měsíčního pobytu v zahraničí naučí tolik, co by se učil rok na jazykové škole v Česku.
Podceňovat výsledky maturity se nevyplácí, neboť mnoho vysokých škol bude dle jejich výsledků vybírat uchazeče o studium. A s horší známkou se budou studenti dostávat na VŠ hůře.
Lenka Pohořelská
*Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/skoly-vi-jak-dopadly-u-maturitni-generalky-zverejnovat-to-ale-nemusi-12i-/studium.asp?c=A101103_145701_studium_bar