Česká studentská unie (ČeSU), největší síť studentských organizací v České republice, zveřejnila závěry z unikátního průzkumu mezi 217 studenty v akademických senátech českých vysokých škol a jejich fakult. Studenti se v něm vyjadřovali k fungování akademických senátů, návrhům vysokoškolských reforem a ke školnému.
[ad#obsah]
Studenti v senátech znají připravované zákony velmi dobře
Svoji obeznámenost s reformními zákony hodnotí senátoři nejčastěji známkou 2, přičemž o něco méně jsou seznámeni se zákonem o finanční pomoci studentů.
Naprostá většina senátorů (82% u zákona o vysokých školách a 74% u zákona o finanční pomoci studentů) hodnotí předložené návrhy spíše nebo jednoznačně negativně. 80% respondentů se domnívá, že návrhy představují ohrožení akademických svobod.
Protesty ne proti školnému, ale proti komunikaci ministra Dobeše a jeho úřadu
70% respondentů hodnotí komunikaci ze strany MŠMT známkou 4 nebo 5. Naopak známku 1 nebo 2 udělila pouhá 3% respondentů.
48% ze senátorů se zavedením školného v obecné rovině souhlasí, 49% je proti, zbytek nedokáže posoudit. Z průzkumu České studentské unie z listopadu 2011 mezi vedoucími představiteli studentských organizací vyplývá, že pro zavedení školného by byly tři pětiny (60%) respondentů.
„Z listopadového výzkumu však vyplynulo, že případné školné musí mít motivační charakter a jeho výše by měla být maximálně do 5 000 Kč za semestr. V žádném případě se nesmí stát, že školné bude sanovat chybějící finance pro vysoké školy z veřejných rozpočtů. Výše školného také nesmí znemožnit přístup studentů ze sociálně slabších rodin ke studiu,“ dodává Jiří Kohout.
Pokud by bylo ministerstvem školné zavedeno, byli by studentští senátoři ochotni platit maximálně 5000 Kč za semestr (65%). V tom se shodují s vedoucími představiteli studentských organizací.
„Studenti by i byli ochotni platit školné, ale když vidí, jak díky různým korupčním kauzám přichází státní pokladna zbytečně o miliardy, tak se přirozeně ptají, proč by měli tyto ztráty platit právě oni ve formě školného,“ dodává Jiří Kohout.
Většina studentů nemá zájem o akademickou samosprávu
Studentští senátoři hodnotí zájem většiny studentů o akademickou samosprávu negativně, nejčastěji známkou 4 na stupnici 1 – 5. Pouze 13% z nich hodnotí zájem známkou 1 nebo 2. Příčiny této situace vidí nejčastěji v obecném nezájmu o dění kolem sebe (73%) a v nedůvěře studentů v to, že jejich zástupci mohou něco ovlivnit (47%). 22% uvádí jako důvod i obavy z toho, aby se případná angažovanost neprojevila negativně při studiu.
Z pravomocí senátu pokládají senátoři z pohledu studentů za nejdůležitější možnost volit děkana/rektora (známka 1 odpovídající nejvyšší důležitosti – 74%), na druhém místě je schvalování studijních předpisů (1 – 63%). Naopak relativně méně, i když stále velmi silně, je akcentováno schvalování rozpočtu (1 – 46%), schvalování dalších vnitřních přepisů (1 – 41%) a určování dlouhodobé strategie školy (1 – 40%).
O průzkumu
Průzkum byl realizován Českou studentskou unií a studentskými senátory ze Západočeské univerzity v Plzni mezi 217 členy akademických senátů vysokých škol a fakult. Probíhal v období 30. ledna – 14. února 2012. Detailní výsledky výzkumu budou zveřejněny v sobotu 25. 2. v 9:00 hodin na 6. konferenci České studentské unie v Plzni, kde rovněž proběhne diskuze o výsledcích za účasti prorektora ZČU doc. Františka Ježka, který působí rovněž v expertním týmu připravujícím koncept reforem vysokého školství v ČR, zástupce Studentské komory Rady vysokých škol a zástupce ČeSU.
Česká studentská unie (ČeSU)