Více než dvě třetinystudentů ekonomických oborů českých vysokých škol se domnívají, že vliv Číny na světovou ekonomiku bude v následujících deseti letech stálerůst. Zároveň je ovšem patrná jistá nedůvěra vůči Číně, 27 procent studentůchápejejí vliv na světovou ekonomiku jako hrozbu.
[ad#obsah]
I přestovidí budoucí ekonomové prostor pro investice českých firem v Číně, a to především ve zpracovatelském průmyslu, dopravě a stavebnictví. Očekávají také, že se bude zvyšovat zájem čínských firem investovat v České republice, zejména ve zpracovatelském průmyslu.Potřeba lépe se připravit na obchodní spolupráci s Čínou začíná studenty motivovat ke studiu čínštiny. Tři procenta z nich se už čínsky učí, přes 20 procent o studiu čínštiny vážně uvažuje. Zjištění přinesl průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, kterého se zúčastnili posluchači Vysoké školy ekonomické v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci.
„Překonat jazykovou bariéru je pro obchodování s Čínou velmi důležité – jen malé procento podnikatelů a manažerů v Číně dostatečně ovládá angličtinu. Zájem českých studentů o studium čínštiny je proto logický. Předpokládám, žečeských studentů, ale i manažerů se znalostí čínštiny bude přibývat,“ domnívá se Jan Linhart, Partner, KPMG Česká republika.
Příležitosti versus obavy
Obchodní spolupráce s Čínou je pro studenty důležitým tématem. Vedle nesporného ekonomického potenciálu však mnozí z nich vnímají i stinné stránky této ambiciózní ekonomické velmoci. Patrné jsou jejich obavy z nedostatečné liberalizace čínského trhu i ze síly čínské ekonomiky včetně její cenové politiky a rostoucího politického vlivu. 27 procent studentů tak chápe vliv Číny na světovou ekonomiku jako hrozbu.
„Obavy pramení především z toho, že čínská ekonomika i při své velikosti roste poměrně rychle, což přináší určitou nerovnováhu na trhu. V minulosti jsme zaznamenali například značné výkyvy v cenách komodit vyvolané právě dramatickým nárůstem nebo naopak poklesem poptávky v Číně. V oblasti regulace trhu máme také určité historické zkušenosti, nicméně s rostoucím stupněm rozvoje se i čínská ekonomika více otevírá světu. Liberalizace je nezbytná, je to pouze otázka jejího tempa, které musí Čína přizpůsobit tomu, aby měly domácí podniky příležitost se adaptovat na nové podmínky. Pochopitelně z pohledu Evropy byliberalizace měla být co nejrychlejší,“ říká Jan Linhart a dodává: „Česko je a ve své novodobé historii vždy bylo otevřenou ekonomikou hledající nové obchodní příležitosti. To by se nyní mělo odrazit i v přístupu k Číně – systematickým vytvářením podmínek pro české investice v Číně a zároveň i pročínské investice v České republice.“
Investice především do zpracovatelského průmyslu
U českých investic do Číny budoucí ekonomové v následujících deseti letech očekávají zájem především o zpracovatelský průmysl (26 procent), dále o dopravu, skladování a spoje, stavebnictví, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody, bankovnictví a další finanční služby.
Podobně je tomu i u předpokládaných preferencí čínských firem investujících v České republice. Na prvním místě je také zpracovatelský průmysl (podle45 procent respondentů). Následuje stavebnictví, doprava, skladování a spoje, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nebo bankovnictví a další finanční služby.
„Čínských investic přichází do Evropy stále více. Česká republika se snaží vylepšit své vztahy s Čínou, což otevírá prostor dalším investicím. Setkáváme se však s tím, že čínské firmy nechápou přísnou vízovou politiku, která některé potenciální investory může odradit,“ dodává Jan Linhart.
Jitka Dvořáková