Univerzita Palackého se od září 2012 hrdě hlásí ke statusu Národního testovacího centra pro mezinárodní jazykové zkoušky ECL. Olomoucká univerzita je místem, kde je možné složit zkoušky k získání mezinárodního certifikátu a odkud jsou koordinována všechna regionální testovací centra v České republice.
[ad#obsah]
Jazyková zkouška ECL – Mezinárodní certifikát jazyků Evropské unie a kandidátských zemí – je jednotným systémem jazykových zkoušek, jenž zájemcům umožňuje absolvovat mezinárodně srovnatelné zkoušky z jednotlivých jazyků.
Na UP bude brzy možné absolvovat evropsky uznávanou zkoušku z širší škály jazyků ve čtyřech úrovních. „V současné chvíli intenzivně pracujeme na tom, abychom mohli na naší univerzitě nabízet testování ECL v angličtině a němčině. Také je pro nás důležitá ruština a polština, ale uvažujeme i o dalších jazycích, například španělštině či italštině,“ uvedl dr. Jiří Nový z Katedry aplikované lingvistiky Filozofické fakulty UP, která zkoušky ECL organizačně zajišťuje.
Jazyková zkouška ECL je realizována na čtyřech úrovních Společného evropského referenčního rámce pro jazyky: A2, B1, B2 a C1. Zkouška se zaměřuje na čtyři základní jazykové dovednosti: poslech textu s porozuměním, písemný projev, čtení textu s porozuměním a ústní projev.
Olomoučtí bohemisté připravují testy pro EU
Zatímco testování ostatních unijních jazyků se na UP teprve připravuje, již delší dobu je možné složit zkoušku z češtiny. „Zkoušku z českého jazyka zajišťuje Letní škola slovanských studií při FF UP. V případě našeho mateřského jazyka jsou olomoučtí bohemisté zároveň autory testů. Podle jejich materiálů se tak z češtiny zkouší v celé unii,“ doplnil Nový.
Úkolem národního centra je kromě organizace jazykových zkoušek také koordinace regionálních testovacích center v ČR. „Našim společným cílem je nyní etablovat tuto zkoušku v rámci republiky. V jiných členských státech je naprosto běžné, že ECL zkouška je akreditována tamním ministerstvem školství. O to se chceme pokusit i u nás,“ připojil dr. Nový, podle kterého by se zkouška z češtiny mohla do budoucna stát jedním z kritérií při udělování trvalého pobytu cizincům.
Radek Palaščák