V Praze na Karlově náměstí postaví nezisková organizace POST BELLUM dřevěnou stavbu v podobě koncentračního tábora. Netradiční výstava, která se pro veřejnost otevře 27. května, připomene sedmdesát let od atentátu na Heydricha.
[ad#obsah]
Lágr bude obehnán vysokou ohradou s ostnatým drátem a nad prostorem se bude tyčit sedmimetrová strážní věž. Návštěvník vstoupí do objektu skrz bránu, nad kterou bude instalována říšská orlice s rozpětím křídel přes tři metry třímající v drápech nacistický hákový kříž. Uvnitř se bude návštěvník proplétat za zvuků autentických dobových nahrávek stísněnými uličkami s dobovými fotografiemi a projde třemi baráky, kde bude hlavní část expozice vyprávějící příběhy z heydrichiády.
Stavba chce, podle organizátorů, symbolizovat nejen hrůznou nacistickou vyhlazovací mašinerii, má ale i přímou souvislost s událostmi před 70 lety. „24. října 1942 nacisté popravili v koncentračním táboře Mauthausenu přesně 261 československých občanů, z toho 126 mužů a 135 žen. Celé rodiny parašutistů, odbojářů a jejich spolupracovníků byly tady během jednoho dne popraveny. Je to jedna z nejděsivějších nacistických odvet, jako jsou Lidice, Ležáky, popravy v Kobylisích, utrpění vězňů v Malé pevnosti Terezín, mučení odbojářů v Petschkově paláci a další „odvetné“ nacistické akce. Každý zná vojáky Gabčíka a Kubiše, kteří zabili Heydricha, ale ty, kteří jim pomáhali a zaplatili za to životem, nezná skoro nikdo,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum.
Výstava představí symbolicky sedmdesát příběhů. Polovinu z nich sesbírali za jedenáct let lidé z Post Bellum, kteří natáčí vzpomínky pamětníků a jejich vyprávění najdete na internetové Paměti národa. Druhou polovinu výstavy tvoří fotografie a životopisné texty lidí, kteří nepřežili, buď byli popraveni, nebo spáchali sebevraždu, když je gestapo odhalilo. “Zvláštní skupinu na výstavě tvoří sedm příběhů nacistů, kteří nesou zodpovědnost za utrpení a smrt tisíců lidí, ať je to R. Heydrich, K. H. Frank, gestapák H. U. Geschke, nebo esesák K. von Treunfeld,“ popisuje Michal Šmíd z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na výstavě podílí. Unikátní jsou archivní fotografie z Bundesarchivu Koblenz, snímky ze sbírky badatele Jaroslava Čvančary a zcela neznámé příběhy, či zvuková instalace. Z dobových tlampačů budou znít autentické záznamy z roku 1942, které poskytl Český rozhlas, ve třech barácích uslyší návštěvník krátké autentické úryvky ze vzpomínek pamětníků a s heydrichiádou související rozhlasové dokumenty Příběhy 20. století, které vysílá ČRo Rádio Česko. Ve třetím lágrovém baráku se budou promítat dokumenty a filmy.
Vernisáž výstavy proběhne v neděli 27. května od 16 hodin přímo na Karlově náměstí v Praze. Během výstavy budou probíhat v rámci doprovodného programu besedy s pamětníky, diskuze s odborníky, komentované filmové projekce, zádušní mše za umučené v nedalekém kostele sv. Ignáce, koncert, jehož výtěžek půjde na opravu Kubišova domu v Dolních Vilémovicích. Výstava potrvá symbolicky až do 18. června, kdy parašutisté padli při boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Historické souvislosti – Atentát na Heydricha
Mikuláš Kroupa
Středa 27. května 1942 v 10.35 hodin, libeňská zatáčka v Praze 8. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle mercedesu. Vůz řídí Johannes Klein, jeho vycvičený osobní strážce. V ohybu silnice na chodníku na něj čekají parašutisté. Gabčík je od Heydricha v jednu chvíli vzdálen pouhých asi 120 centimetrů. Vytahuje zpod baloňáku samopal, nevystřelí. Možná zbraň technicky selhala, možná sehrála roli i jiná okolnost. Třeba projíždějící tramvaj a možnost ohrožení cestujících střelbou. Klein křičí: „Pozor, atentátníci!“ Heydrich rozkazuje: „Zastav! Okamžitě zastav!“ Kubiš vrhá bombu. Výbuch demoluje stěnu vozu, trhá pneumatiku zadního kola a vyvrací dveře. Vysypou se skleněná okna projíždějící tramvaje číslo 3. Někteří pasažéři jsou lehce raněni. Gabčík prchá vzhůru do kopce, Heydrich na něho dvakrát vystřelí, poté ho pronásleduje Klein, Gabčík ho zneškodní dvěma výstřely do nohy a ztratí se. Kubiš prchá přes ulici ke kolu, někteří pasažéři tramvaje ho chtějí zadržet, voják vystřelí do vzduchu a rovněž mizí. Heydrich je smrtelně raněn. Převážejí ho do nemocnice na Bulovku. Kriminální komisař Heinz Pannwitz je jmenován šéfem vyšetřovací komise. K dispozici má sto dvacet specialistů z celého protektorátu i říše. Asi dvě stě příslušníků gestapa, SD, tisíce vojáků Waffen-SS, wehrmachtu, německých a českých policejních složek, které v rojnicích pročesávají lesy i chatové kolonie. Pět tisíc měst a obcí prohledávají byt po bytu od sklepa na půdu. Protektorátní rozhlas vysílá výhrůžky: Kdo pomáhá atentátníkům nebo něco ví a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou. Přichází jen 309 udání. Žádné nikam nevede. Nezabírá ani nabídka vysoké finanční odměny. Němci vypalují obec Lidice. Pak volí ještě jinou metodu. Pověřují ministra propagandy Emanuela Moravce, aby vyhlásil amnestii pro všechny, včetně atentátníků, když se přihlásí ve lhůtě od 12. do 18. června. Na policii přichází dva tisíce udání. Do sídla gestapa v Petschkově paláci 16. června vstupuje parašutista Karel Čurda. Teprve ten dovede gestapo na stopu, prozradí jména a adresy přechovávatelů a spolupracovníků odbojářů. Někteří z nich nevydrží mučení a prozradí parašutisty ukryté v kostele v Resslově ulici.
Lucie Šplíchalová