Na jedenáctý březen připadá v letošním roce Evropský den mozku, který je oslavou úspěchů na poli výzkumu tohoto klíčového lidského orgánu. Studium jazyků má podle řady vědeckých analýz na lidský mozek v mnoha ohledech pozitivní vliv. Pomáhá například zlepšovat paměť či zrychlovat rozhodovací procesy. Zároveň prokazatelně snižuje riziko nástupu demence a Alzheimerovi choroby.
Znalost cizích jazyků otevírá v moderní globalizované kultuře jedinci dveře k lukrativním pracovním místům a dalšímu profesnímu rozvoji. Učení se cizím řečem má však řadu benefitů i z pohledu vlivu na náš mozek a celkové zdraví. „Schopnost lépe udržet pozornost, zrychlení rozhodovacích procesů, větší kreativita či lepší paměť,“ vyjmenovává některé z dovedností, které se při studiu jazyků přirozeně rozvíjejí Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum a dodává: „Takzvaní bilingvální lidé mívají zároveň tendenci být lepší v multitaskingu.
Více jazyků – větší mozek?
Osvojování si cizího jazyka zaměstnává lidský mozek komplexním způsobem a vyžaduje zapojení veškerých paměťových systémů. Z celkového pohledu je tak pro tento orgán mimořádně užitečným cvičením, které jej pomáhá rozvíjet a udržovat v dobré kondici. Autoři studie z roku 2012 publikované v periodiku „Journal of Neurolinguistics“ zjistili pomocí metody magnetické rezonance, že u dospělých, kteří se učili nový jazyk, došlo v určitých oblastech mozku k zvýšení objemu a hustoty šedé hmoty. Obdobný nárůst zaznamenal v případě dětí, které se od raného dětství učily více než jeden jazyk, i tři roky starý výzkum z časopisu „Cortex“.
Zřejmě to však neznamená, že by s každou nově osvojenou řečí mozek jedince postupně narůstal. Vědci věnující se takzvaným polyglotům, tedy lidem, kteří jsou často schopni hovořit až několika desítkami jazyků, alespoň prozatím k žádnému takovému závěru nedospěli.
Prevence vůči civilizačním chorobám
Podle řady studií existuje u lidí, kteří vládnou více než jedním jazykem, nižší pravděpodobnost brzkého nástupu demence či Alzheimerovi choroby. V momentě, kdy dojde k onemocnění, pak bývá u těchto jedinců průběh choroby zpravidla méně závažný. „Například studie publikovaná v časopise „Journal of Neuropsychiatry and Clinical Neurosciences“ zjistila, že mezi bilingválními pacienty s Alzheimerovou chorobou došlo k výrazně nižší ztrátě kognitivních funkcí v porovnání s pacienty, kteří hovořili pouze jedním jazykem,“ doplňuje Simona Škurková.
Udržet mozek v dobré kondici tak může být dobrou motivací k tomu, proč začít se studiem jazyků i v pozdějším věku. Obecně je náš mozek schopný osvojovat si cizí řeči po celý život.Většina výzkumníků se ale shoduje na tom, že nejlepší doba pro učení se jazyka nastává během dětství a adolescence. V této etapě je totiž mozek nejcitlivější k jazykovému vývoji a dokáže se rychle a efektivně přizpůsobit novým vzorcům.
Různé jazyky aktivují odlišné části mozku
Jedno z nejzajímavějších zjištění na poli výzkumu vlivu používání cizích řečí na mozek hovoří o tom, že při mluvení odlišnými jazyky používá člověk jiné části mozku. „Studie z časopisu „Cortex“ z roku 2012 dokázala že při mluvení různými jazyky se aktivují nejen různé oblasti mozku, ale také odlišné spojovací dráhy,“ dodává odbornice v oblasti jazykového vzdělávání.Jinými slovy, rozdílná část mozku je v permanenci, když mluvíme mateřským jazykem a jiná kupříkladu při hovoru v angličtině či němčině. Některé studie zároveň ukazují, že při mluvení jazyky, které se vzájemně podobají, jako například španělština a portugalština, dochází k stimulaci podobných částí mozku. Naopak při používání řečí, jež jsou velmi odlišné, kupříkladu čínština a angličtina, se aktivují různé oblasti.
Schopnosti je třeba občerstvovat
Ačkoli má tedy studium jazyků z řady různých perspektiv na lidskou kognici pozitivní vliv, neznamená to, že pokud člověk s aktivním používáním cizí řeči přestane, okamžitě se u něj projeví zhoršení výše zmíněných dovedností. Může však dojít k takzvanému „rozpuštění“ jazykových schopností, což vede k oslabování kvalit jedince v daném jazyce. Obzvláště výrazně se může tato situace projevit u mluvčích, kteří dosáhli vysokého jazykové standardu. Odborníci proto doporučují udržovat svou paměť v tomto směru v pravidelné permanenci, například i pasivně prostřednictvím poslechu cizojazyčné hudby nebo sledováním filmů v původním znění.
O jazykové škole Lingua Centrum
Lingua Centrum patří mezi přední české jazykové školy, založena byla roku 1990. Provozuje třináct poboček a sdružuje více než 1 300 lektorů. Škola nabízí celou škálu vzdělávacích kurzů pro veřejnost i firmy v 25 jazycích, zabývá se překlady, tlumočením a jazykovými audity. Jako jedna z mála škol v České republice prošla certifikačním auditem Bureau Veritas zaměřeným speciálně na kvalitu jazykového vzdělávání.
Více na www.lingua-centrum.cz.
Martin Foral