Kybernetika dokáže stroje naučit rozpoznat okolní prostředí, informační a komunikační technologie v lékařství propojují svět lékařů a nemocnic s pacienty pomocí telemedicíny a nanotechnologie léčí rakovinu. Studenti těchto oborů se v budoucnu uplatnění bát nemusí.
Vedle tradičních oborů, jako jsou právo, ekonomie či strojírenství, existují i další perspektivní studijní obory budoucnosti, které se opravdu vyplatí studovat. Pokud chcete mít jistotu, že po promoci nebude muset dlouho hledat zaměstnání, rozhodně by vám informace o následujících oborech neměly uniknout.
- Informační a komunikační technologie v lékařství (ICTM)
Smartwatch, telemedicína, multifunkční biotelemetrické zařízení k inteligentnímu on-line monitorování fyziologických parametrů člověka. To jsou jen příklady několika produktů či systémů, u jejichž zrodu či vývoje budou stát budoucí studenti ICTM. Informační a komunikační technologie v lékařství totiž aspirují na jeden z nejperspektivnějších oborů Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT, který se letos poprvé otevírá. A že je o co stát.
Kromě nezbytné teorie je obor zaměřen hodně prakticky – již od prvního ročníku budou studenti pracovat na reálných výzkumných projektech, aby získali co nejvíce zkušeností, které budou posléze využívat v praxi. Díky studiu ICTM proniknou do tajů moderních technologií a telemedicíny. Díky velice dobře fungující mezinárodní spolupráci budou nejlepší studenti ICTM zapojováni do projektů partnerských institucí i na výměnné pobyty již v bakalářském stupni studia. V oboru ICTM jde o instituce světového významu, jedná se především o Norský národní institut pro telemedicínu a integrovanou péči (NST).
Kde studovat informační a komunikační technologie v lékařství:
ČVUT – Fakulta biomedicínského inženýrství
VUT – Fakulta biomedicíny
2. Biochemie
Boj o nadané studenty biochemie začíná už na vysoké škole. Ústavy, jako je například Ústav organické chemie a biochemie, bojují o ty nejlepší. Pokud se ale po studiích nechtějí věnovat práci na akademické půdě, mohou začít pracovat ve farmaceutických nebo biotechnologických firmách, jako je například Zentiva.
Skutečné objevy se ale podle ředitele biotechnologického ústavu Zdeňka Hostomského dějí v malých firmách, které tolik netlačí na výsledek. Nejběžnější podle něj je, že „člověk začne pracovat v akademickém sektoru, a pokud na něco přijde a věří, že je to dobrý nápad, jde a založí si vlastní firmičku. V té svůj nápad rozvíjí, a když se jeho intuice potvrdí, stane se velmi bohatým.“
Kde studovat biochemii:
JČU – Přírodovědecká fakulta
MU Brno – Přírodovědecká fakulta
UK Praha – Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Přírodovědecká fakulta v Praze
UP Olomouc – Přírodověd. fakulta
VŠCHT – Fakulta potravinářské a biochemické technologie
3. Průmyslový design
Dříve si firmy myslely, že je produktový design něco finančně nedostupného. Tento přístup se u nás postupně obrací, myslí si Jan Dědek z liberecké Fakulty umění a architektury TUL Liberec. Proto se povědomí o oboru průmyslového designu stále zlepšuje. Shodují se na tom zástupci tří univerzit, na kterých se průmyslový design dá studovat.
Jan Čapek z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové si myslí, že design je nejdůležitější pro firmy, které chtějí vyvážet svoje zboží a které pomalu začínají hledat produktové designéry. Podle Stanislava Hanuše z Fakulty architektury ČVUT je průmyslový design důležitou konkurenční výhodou.
Studium designu:
ČVUT – Fakulta architektury
VUT – Fakulta výtvarných umění
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
TUL Liberec – Fakulta umění a architektury
UTB Zlín – Fakulta Multimediálních komunikací
ZČU – Ústav umění a designu
4. Nanotechnologie
Nejen nově otevřený Ústav pro nanomateriály na Technické univerzitě v Liberci dokazuje, že i nanotechnologie jsou oborem, o kterém se často mluví jako o oboru budoucnosti.
„Technologie dospěly do stadia, kdy je možné manipulovat s materiály v řádech nanometrů,“ vysvětluje Miroslav Černík z katedry Nanotechnologie na Technické univerzitě v Liberci.
Výsledky tohoto oboru totiž mohou i pomoci při léčbě rakoviny, AIDS nebo čištění odpadních vod. „Další oblastí jsou nanovlákna, jejichž průměr se pohybuje lehce nad sto nanometry. Díky velmi jemnému povrchu se dají dobře využít jako filtrační nebo katalytické materiály,“ doplňuje Černík.
Kde studovat nanotechnologie a nanomateriály:
TUL v Liberci – Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
UJEP – Přírodovědecká fakulta
UP Olomouc – Přírodovědecká fakulta
VŠB – TU Ostrava – univerzitní studium
VŠCHT – Fakulta chemické technologie, Fakulta chemicko-inženýrská
VUT v Brně – Fakulta strojního inženýrství
Zuzana Karnoubová