Víte, co je dobrovolný sociální rok v zahraničí? Dokážete si představit co všechno obnáší? Pokud jste mysleli, že jde jen o práci, tak vás jistě překvapí, co vše se během něj dá zažít.
Představu o tom si můžete udělat díky dopisu od jedné z účastnic takovéhoto projektu.
[ad#obsah]
Ahoj,
jmenuji se Magda, minulý rok jsem také vyzkoušela dobrovolný sociální rok. Můžu říct, že to bylo super – připadala jsem si jak na roční dovolené 😀
Po ukončení studia na VOŠ jsem se rozhodovala hodně narychlo. Už jsem ani nedoufala, že tam odjedu. Štěstí mi však přálo, v červenci jsem se tam jela podívat a 1. září jsem nastupovala do práce.
Pracovala jsem ve městě Regensburg v Bezirksklinikum, jako pomocnice na oddělení neurophysioterapie. Nikdy předtím jsem tuto práci nedělala, ale postupem času mě tam vše potřebné naučili.
„Samozřejmě první dny, týdny jsou docela nezvladatelný – nová země, řeč, práce, nový lidé, ale aniž si to uvědomíte zaběhnete se tak rychle, že se budete cítit jako doma a na první dny hodně rychle zapomenete.“
První týdny jsme měli různá školení, přednášky atd.
Mojí náplní práce bylo:Motomed přivést pacienty na skupinový terapie, vedení terapie na kolech (Ergometer, Motomed), Elektrostimulacie – do svalů se pouští lehký proud (je to na přivedení svalstva zpět do funkce, např. po mrtvici), Balancetrainer – pacient ovládá s pomocí svého celého těla (pohybů) počítač, pomoc při cvičení terapeuta s pacientem, pomoc při cvičení pacientů v bazéně, doplňování pomůcek v terapeutické hale, psaní plánů pro pacienty, práce s PC atd.
„V rámci práce na oddělení fyzioterapie jsou jednou týdně přednášky, hlášení atd. Kolegové vychází hodně vstříc, vědí, že jste tam nový a z cizí země. Pokud můžou, tak vám pomůžou, ale bohužel ne všichni jsou takový.“
Tak, teď jsem stručně shrnula práci, kterou jsem vykonávala na klinice.
„V rámci tohoto sociálního roku jsou i semináře – je to celkem 25 dnů. Na tyto semináře se nedá zapomenout. Prožijete tolik perfektních situací, že se vám nebude chtít vracet. Díky těmto seminářům poznáte i sami sebe.
Na seminář se jezdí ve skupině, přibližně 30 lidí – všichni tito lidé jsou jako ty – dělají dobrovolný sociální rok, ale téměř každý v jiném zařízení. Pocházejí přímo z Německa, nebo Rakouska, Ukrajiny, Ruska, ČR, Slovenska, Peru atd. Poznáte zde spoustu nových lidí.“
Já osobně vzpomínám nejraději na náš předposlední seminář – Erlebnispädagogik (= zážitková pedagogika). Po dobu semináře nás provázeli dva pedagogové, kteří nám připravovali celotýdenní program. Spali jsme ve stanech a sami si vařili. Jednalo se zde o týmovou spolupráci – lezli jsme po skalách; prolézali jsme jeskyně, které byli v některých místech hodně úzký a náročný; stavěli jsme ze sudu, prken a lan vory, na kterých jsme sjížděli Dunaj; s kompasem a mapou jsme z určitého neznámého bodu hledali společný bod; stavěli jsme lanový most přes rokli, který jsme pak zavěšený v sedáku sjížděli; nesmělo chybět ani koupání v řece, kterou projížděly nákladní lodě; táborák, volejbal atd.
Ale jak jsem už výše psala, tento seminář byl nezapomenutelný pro mě, pro jiné to byla návštěva Prahy, či jiných velkoměst. „Záleží co si vy, jako skupina vytvoříte za program.“
Po dobu tohoto roku jsem byla ubytovaná na ubytovně pro zaměstnance. „Každý zde má svůj vlastní pokoj. Není to daleko do práce, asi 2 min. cesty a v průběhu roku se dají dělat dobré párty :-D.“ Jedna naše párty byla internacionální – napočítali jsme 8 národností (Německo, ČR, Rusko, Ukrajina, Uganda, Japonsko, Polsko a Gruzie. „Dobré je, že si můžeš se všemi pokecat znáte společný jazyk.“
„Organizace Paritätische, která tě vede, german_flagti umožní v průběhu roku si udělat dva kurzy něm. jazyka nebo jeden kurz + závěrečnou zkoušku, díky které můžeš získat certifikát. Pokud budeš chtít, můžeš si udělat i více kurzů + zkoušku, ale některé kurzy si pak musíš sám uhradit.“ Já to tak taky udělala, ale nelituji toho! Certifikát jsem získala!
„Jakmile skončíš v práci, máš po zbytek dne volno, pokud nepracuješ i o víkendech, máš volný i víkend. Můžeš dělat co chceš.“ Já navštěvovala taneční kurzy, chodila za zábavou s přáteli, podnikali jsme různé výlety atd. „Jak prožiješ volný čas je jen na tobě.“
„Nevíš co dělat dál po škole? Pokud nemáš strach a chceš za poznáním do zahraničí , neváhej a vyzkoušej to! Hodně toho získáš, nejenom nové zkušenosti, zdokonalení řeči, nové přátelé, ale poznáš i sám sebe. Uvidíš jak budeš po návratu přistupovat k věcem jinak a hlavě beze strachu!“
Nadchla vás tato nabídka? Chtěli by jste vědět více informací? Můžete mi napsat na tento e-mail: B.Magdalena[@]seznam[.]cz, ráda vám řeknu více nebo vám dám kontakty na jiné účastníky FSJ z ČR.
S pozdravem
Magda 🙂