Třetí říjnový víkend bude v České republice patřit parlamentním volbám. Jednou z cílových skupin politiků, na které soustředí své předvolební kampaně, jsou mladí voliči, kteří se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny vůbec poprvé.
[ad#obsah]
Takzvaní „prvovoliči“, kteří se hlásili na vysoké školy, byli hlavními respondenty průzkumu agentur PR.Konektor, NMS Market Research a společnosti Scio. Dokonce 88 % z nich považuje volební účast za důležitou a věří, že výsledky voleb ovlivní budoucí směřování země.
K volbám do Poslanecké sněmovny se podle průzkumu chystá 78 % prvovoličů, kteří si podali alespoň jednu přihlášku na univerzitu. Z výsledných dat plyne, že respondenti se nejvíce zajímají o domácí politiku (79 %), kterou následuje politika zahraniční (76 %) a politika Evropské unie (67 %). „Poměrně vysoká touha jít k volbám je u mladých lidí určitým signálem pro politické strany a jejich lídři by sílu prvovoličů určitě neměli podceňovat. Prvovoliči jsou totiž nezatíženi předchozím rozhodováním, jejich politické smýšlení se teprve formuje. Dobrá předvolební kampaň zamířená právě na tuto specifickou a zároveň velmi početnou skupinu voličů může výrazně zvýšit volební zisk jednotlivých politických subjektů. Vysoké procento vysokoškoláků toužící jít k volbám může těšit především ODS, TOP 09, Piráty nebo Zelené, což jsou partaje, které tradičně lákají vysokoškolský elektorát,“ říká Radek Vítek, partner v agentuře PR.Konektor.
Politická angažovanost mezi mladými roste
Poměrně zajímavá je i touha mladých lidí se aktivně angažovat v politice. Celkem 15 % dotázaných by se chtělo politiky aktivně účastnit na celostátní úrovni, do komunální či krajské politiky by rádo aktivně zasahovalo dokonce 18 % respondentů. „Aktivita mladých lidí v politice je čím dál vyšší. Stačí se podívat na jednadvacetiletého Dominika Feriho, který udává trendy na sociálních sítích a jehož Facebooková stránka má téměř 80 tisíc fanoušků. Politika se navíc významně promítá i do rozvíjejícího se prostředí Youtuberů. Karel Kovář alias „Kovy“, jenž patří mezi nejoblíbenější české youtubery a sleduje jej téměř 600 000 youtube uživatelů, dostal prostor vyzpovídat předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Vliv na prvovoliče tak získávají mladí lidé, kteří v předchozích volbách neměli ani prostor ani publikum, což může mít nezanedbatelný vliv na výsledky voleb,“ doplňuje Radek Vítek.
Úspěšní uchazeči o studium mají o politiku větší zájem
Průzkum rozlišoval i úspěšné a neúspěšné uchazeče o univerzitní studium. U přijatých vysokoškoláků platilo, že jejich zájem o politiku byl vyšší než u neúspěšných uchazečů. Účast v parlamentních volbách plánuje 87 % úspěšných kandidátů, což je o dvanáct procentních bodů vyšší předpokládaná volební účast než u kandidátů neúspěšných. Podobný poměr je i u zájmu o českou politiku. „Celých 88 % úspěšných uchazečů se o českou politiku zajímá. Oproti tomu mezi neúspěšnými jich bylo 76 %,“ říká Markéta Majerová, tisková mluvčí společnosti Scio, a přidává další zajímavost: „Poměrně výrazný rozdíl mezi úspěšnými a neúspěšnými uchazeči o vysokoškolské studium nastal u otázky elektronického hlasování. Pokud by se volilo elektronicky, tak neúspěšní uchazeči by byli více motivováni dát svůj hlas (66 %) než uchazeči úspěšní, které by elektronická možnost volit motivovala méně (56 %).“
Každý čtvrtý vysokoškolák se považuje za Evropana
Zhruba polovina dotázaných se nejvíce cítí být Čechem (53 %), každý pátý se pak cítí být Evropanem (22 %). Úspěšní uchazeči se častěji cítí být Evropany (27 %, neúspěšní 21 %), kdežto méně úspěšní uchazeči se cítí být více Čechy (55 %, úspěšní 47 %). Mezi úspěšnými kandidáty najdeme i více spokojených, co se týče informací, které o politickém dění získali na střední škole (76 %, u neúspěšných je spokojeno s informacemi ze střední školy 66 % respondentů). Dvě třetiny uchazečů o vysokoškolské studium si myslí, že povolání politika je prestižní.
*Do průzkumu se zapojilo celkem 12 057 uchazečů o studium v průběhu 3 vln Scio testů. Výsledky byly tříděny podle úspěšnosti ve Scio testech (20 % nejúspěšnějších vs. 80 % méně úspěšných)
U běžných mladších miléniálů je politická angažovanost nižší
Druhá část průzkumu zkoumala pro porovnání pohled běžných mladších miléniálů (15-25 let) bez nutnosti podat si přihlášku na VŠ. Respondentům byly položeny stejné otázky. Vyplývá z nich, že k volbám se chystá 72 % miléniálů (kteří již měli 18 let), většina (78 %) totiž považuje volební účast za důležitou a věří, že výsledky voleb ovlivní budoucí směřování země. U miléniálů je zájem o domácí politiku oproti uchazečům o vysokoškolské studium (79 %) výrazně nižší (57 %). „Nižší angažovanost se oproti vysokoškolským uchazečům dala očekávat. Přeci jen platí, že mladí lidé, kteří mají ambice studovat univerzitu, se snaží mít širší společenský rozhled a politika do této sféry nepochybně patří. Logická jsou v tomto případě i čísla o aktivním vstupu do politiky. Zatímco 15 % uchazečů o vysokoškolské studium uvažuje o politické kariéře na celostátní úrovni, u miléniálů je to pouze 8 %,“ říká Kamil Kunc, Client Service Manager výzkumné agentury NMS Market Research.
Miléniálové se považují za Čechy
Poměrně výrazný rozdíl je i v národnostním cítění. Zatímco u přijatých vysokoškoláků najdeme 27 % studentů, kteří se považují především za Evropany, u miléniálů jich je jen 12 %. Naopak za Čechy se považuje celých 69 % dotázaných (u univerzitních studentů jen 47 %). Oproti vysokoškolákům by miléniálové uvítali, kdyby mohli volit elektronicky. Zájem o e-volby by zvýšil touhu volit u 74 % dotázaných.
*Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel České republiky (521 osob, 15-25 let). Sběr dat proběhl online v Českém národním panelu.
Jan Houda