Kopírovat a vložit – klávesové zkratky „Ctrl+C/Ctrl+V“ – pár úprav a téměř jakákoli školní práce je za chvíli hotová. V době všudypřítomného internetu a chytrých informačních technologií využívá tento způsob kopírování textu mnoho studentů. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by opsaná část byla dána do uvozovek a správně odcitována. Ne vždy tomu tak je. Zodpovědné vysoké školy se proto snaží plagiátorství odhalit a zamezit mu. Vysoká škola manažerské informatiky, ekonomiky a práva (VŠMIEP) šla dokonce tak daleko, že vyvinula vlastní antiplagiátorský software.
[ad#obsah]
Umělecké či vědecké dílo, jež někdo jiný než skutečný autor neprávem vydává za své. To je slovníková definice pojmu plagiát. Aby studenti při psaní jak absolventských, tak i seminárních prací, neopisovali cizí myšlenky, zaměřují se vysoké školy právě na kontrolu odevzdaných textů. „Snaha studentů ulehčit si práci je stará jako školství samo. U nás jsme naštěstí zaznamenali za celou historii jen několik výjimečných případů,“ říká Radek Řechka, ředitel a kvestor Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky (VŠMIEP).
V roce 2009 začali na VŠMIEP vyvíjet vlastní antiplagiátorský software. Původně se chtěli zapojit do již existujícího systému Theses, který používá řada jiných vysokých škol. Dvě věci je však odradily. První byly nerovné finanční podmínky pro připojení soukromých a veřejných škol a druhou věcí to, že Theses porovnává jen odevzdané práce studentů z různých škol, které jsou do programu zapojené.
Pro VŠMIEP je však stěžejní prohledávání proti internetovým zdrojům. „Naše zkušenost je taková, že studenti, kteří si chtějí zjednodušit práci, nehledají v knihovnách a pracích svých kolegů, ale jednoduše pomocí třeba Google na internetu,“ vysvětluje Řechka. Proto škola vyvinula vlastní antiplagiátorský systém, který hledá tam, kde hledají i studenti.
Software pracuje na vyhledávacím rozhraní Microsoft Bing, které využívá technologie Yahoo search. Práce studentů VŠMIEP jsou tak porovnávány proti obsahu celého internetu, včetně prací, které zveřejnily ostatní školy. Každý den tedy přibývají miliony dokumentů. Pro úplnost má VŠMIEP samozřejmě i vlastní databázi sestavenou z prací studentů, skript i encyklopedických hesel. V této lokální databázi má škola několik tisíc dokumentů.
Stroj je pořád stroj
Antiplagiátorský systém nepoužívají na VŠMIEP jen pro kontrolu závěrečných prací, ale studenti se s ním setkávají už v průběhu studia při odevzdávání prací seminárních. Pokud stroj nenajde žádnou shodu, je podle ředitele školy pravděpodobnost převzetí textu prakticky nulová. „Pokud shodu najde, je na posouzení vedoucího, zda se jedná o plagiát, nebo zda je to v pořádku a student například korektně cituje zákon či podobný text, se kterým dále pracuje,“ říká.
Podle Řechky plagiátorství vzniká nejen jako snaha o podvod či ulehčení si práce, ale také z neznalosti, jak s převzatými informacemi pracovat, jak správně citovat nebo jako důsledek lajdáctví studentů. I tomu je však důležité předejít. „Případy nekorektního převzetí cizí práce se u nás pohybují maximálně v jednotkách případů ročně a většinou jsou odhaleny a řešeny právě ze strany vedoucího práce ještě před jejím finálním odevzdáním,“ dodává Řechka. Software samotný prověřuje až finální texty. Žádné odevzdávání „diplomek“ na nečisto a jejich následné upravování na škole neexistuje.
Antiplagiátorský systém vznikl na Katedře informatiky VŠMIEP. Informatika je na VŠMIEP vůbec jedním z profilových oborů a také v jeho rámci se zde realizuje vědecká a výzkumná činnost. Mladí vědci tak vyvíjejí, zlepšují a zdokonalují systém, který vyhovuje potřebám školy a přináší potřebné inovace. Na VŠMIEP mají v plánu nabídnout v budoucnu přístup do systému i jiným vzdělávacím institucím.
Tereza Potocká